Trpělivost, už jen ten rozklad trpě(t)livost.
Slovo, které je pro mě tak citlivé a zároveň náročné se ho naučit používat. Nebo si ho jen tak dopřát. Občas se za něčím ženu, jako bych jel rychlíkem bez přestupu, bez zastávek, do stanice „tak už mám hotovo“. Asi to výstižné na tom všem je, že ignoruji v té rychlosti ty šmouhy míjejících věcí za okny vlaku. Občas by možná stálo za to zastavit nebo zvolit nějaký courák a pokochat se tím, co mi v té rychlosti dá se říct, až proteklo prsty. Proč pospíchat na konec, když vlastně dál už trať nevede a stejně nás ta poslední stanice „tak a mám hotovo“ nemine?
Discover more from Jan Bartek
Subscribe to get the latest posts sent to your email.
Jan Bartek 24.9.1981