Pokusím se vám odkrýt na rozboru mé básně, jaký je průběh mé tvorby. Mám nějaké téma, třeba v tomhle případě střepy z mé hlavy.
Báseň: Střepy z mé hlavy
Útržky, střepy z mé hlavy
Snaha proměnit je na příběhy
Těžké hovořit o jídle
když už nevzpomenu
kdy jsem naposledy trpěl hlady
Mé vzpomínky
Obklopený, stál jsem
Uprostřed jakési mlhy
Nevěděl jsem kam
Natož kudy
Halucinace bez horečky
Vtíravé zvukové bludy
Jsem rád, že tě mám
Chci, abys věděla
Že vždy budu stát někde, třeba tady
Zde je již zmiňovaný rozbor
Útržky, střepy z mé hlavy
Snaha proměnit je na příběhy
Snaha o sdělení, pro předání co nejvíc zkušeností z mé minulosti. Je to spíš už jen čerpání ze střípků, neboť mysl občas vytěsní časem to tíživé.
Těžké hovořit o jídle
když už si nevzpomenu
kdy jsem naposledy trpěl hlady
Takový příměr toho tvrzení, že pokud člověk už nestrádá, zapomíná na to, kdy strádal.
Mé vzpomínky
Obklopený, stál jsem
Uprostřed jakési mlhy
Vzpomínka na minulost a připodobnění k mlze, právě proto, že člověk byl až zmatený pro nedostatek zkušeností a tím i nadhledu.
Nevěděl jsem kam
Natož kudy
Opět důraz na zbloudilost.
Halucinace bez horečky
Vtíravé zvukové bludy
Následek slabé psychiky člověka, která ho dostala až dolů, kdy při narušené psychice se ozývaly halucinace.
Jsem rád, že tě mám
Chci, abys věděla
Že vždy budu stát někde, třeba tady
Poděkování mě žene za to, že při mně stála v těžkých chvílích, a ujištění, že jsem v pořádku a teď tu zase jsem já pro ni.
Discover more from Jan Bartek
Subscribe to get the latest posts sent to your email.
Jan Bartek 24.9.1981