Jan Bartek – 18:13

Opět zas panuje
Plazím se strnule
Ke hraně postele

Né nesvolně, dobrovolně
Ty samé koleje
Do známé stanice

S životem jepice
Pevně uvázán u tyče
Tak seber se člověče

Mgr. Martina Začalová – 20:45

Proč držet co nepomáhá
Pustit možno, ale rozum váhá

Což poslechnout srdce
To delší prsty má
A nezavírat ho do kotce
Vždyť tam patří úzkost zlá