Jan Bartek – 19:42

Prosím vás o ticho
Slyším, že někdo brečí
Zřejmě strach, jeho mastnota
Je hluboko zažraná v mé duši

Tak snad už dobrý
Srdce zase buší
Jen rychleji
Lékař něco tuší

Jako ty uzliny
Co v těle bují
Když s infekcí
Zdraví si randí   

I ta naše úzkost
Která v hrudi bolí
Je jen upozornění
Pokud se hýčkáme ignorací

Mgr. Martina Začalová – 19:58

Ignorovat vlastní duši
To je vážně nesmysl
Krev se řine, hoří uši
Úzkost sedá na mysl

Lékař chápe, to je normál
Co bys člověče tak chtěl
Zentiva vesele plní plán
Každý správný vůl na svou svobodu zapomněl