Jan Bartek – 21:28
Všechno už znáš
Co se stane
A co nestane
Vše tak dané
Žádné „překvap mě“
Jistota neprahne
Po změně
To plíce zalehne
Dusíš se, dusíš
Krásně, komfortně
Mantinel pro vězně
Co s dnem smíří se
Za okny věznice
Chtěl bys jít dál
Překročit své okraje
Nehledáš důvody
Proč tělo nevstane
Chceš způsob
Jak doplazit se
Na hranu postele
Rozbor – Básně
Všechno už znáš
Co se stane
A co nestane
Vše tak dané
Žádné „překvap mě“
Popis v první sloky. Život který je naplánovaný do posledního puntíku, kdy chybí ten pocit improvizace a zvládnutí emoce při nečekané situaci.
Jistota neprahne
Po změně
To plíce zalehne
Dusíš se, dusíš
Krásně, komfortně
Člověk je uvězněn do své jistoty, o kterou se může opřít a která ho nezklame, neboť ji zná. Takzvaná komfortní zóna, kdy se spokojíme s tím co známe i za cenu, že je nám to nepříjemné a toužíme po změně, ale ta přináší obavu z neznáma, z nejistoty.
Mantinel pro vězně
Kteří smíří se
S prostory věznice
Tvá touha je dál
Překroč své okraje
Popis zmíněné komfortní zóny. Touha po změně však obnáší překročit ty své zajeté zvyky a pořádky dosavadních postojů.
Nehledáš důvody
Proč tělo nevstane
Chceš způsob
Jak doplazit se
Na hranu postele
Hledání cesty ke svým cílům bez výmluv a hledání způsobů jak se k nim dostat.
Mgr. Martina Začalová – 21:38
Kdybych všechno znala
Zdalipak bych se vdala
Kdybych všechno věděla
Kamsi bych se poděla
Kdybych všechno uměla
Co učit bych se neměla
Život jak po drátkách by plynul
Můj elán však by zahynul
Nač rodila bych se na tuto zem
Když předem splněn by byl každý Můj sen
Jan Bartek 24.9.1981