Jan Bartek – 19:21

Čekal jsem, teď nastal čas
Unavený den, táhne spát
Tma jako šál, zem pokrývá
Žádné stopy při pohledu za záda

Šetřil jsem své plíce
Rezervu pro dlouhý běh
Můj čin, vím bude označen
Dezertér a zběh

Nemohl jsem dál setrvat
Kus po kuse, nechat se užírat
Větru a dešti domlouvat
Přitom stačí sledovat, poslouchat

Rozbor – básně

Čekal jsem, teď nastal čas
Unavený den, táhne spát
Tma jako šál, zem pokrývá
Žádné stopy při pohledu za záda

Člověk, který cítí potřebu začít věci měnit a převzít nové postoje v životě se často potýká s odloučením od svého okolí a blízkých, které ač miluje ho už tak nenaplnují jako dřív z hlediska jeho posunu.

Šetřil jsem své plíce
Rezervu pro dlouhý běh
Můj čin, vím bude označen
Dezertér a zběh

Toto jeho konání je těžké i pro ono okolí, které vnímá změnu a snaží se vyrovnat se ztrátou, odloučením od zvyklostí dané osoby.

Nemohl jsem dál setrvat
Kus po kusu, nechat se užírat
Větru a dešti domlouvat
Přitom stačí sledovat, poslouchat

Ta samá přítěž pro jedince, který vše opustí pro své nové přesvědčení a přehodnocení svého dosavadního žití.

Mgr. Martina Začalová – 20:00

Drama drasající hrudi
Po tváři potůček krve stéká
Okolí nechápe, jenom prudí
Z kůže člověka na kost svléká

Nastal čas utrpení odložit
V poklidu spočinout
Touhy své nechat žít
Jen tak z místa dá se hnout

Škoda je jen člověka dobrého
Kdo ale je ten dobrý
Ten kdo v klidu nechá druhého
A za svůj život se modlí