Jan Bartek – 18:03

Toužil jsem stát
Na svém chodníku slávy
Jen kulisy
Stěny šatlavy
V prostoru mé hlavy

Zaslepen pocitem
Dostavili se bludy
Mezi svět, mrtvé uhlí
Klapky na očích, tetřev v poli
Pozbylo rádců kam a kudy

Trpící žízní
Hltám ze svých dlaní
Jsem slepý, hluchý
K tomu co mizí
Mě mezi prsty

Občas vykolejí vlaky
Vítr nepohne
S šedivými mraky
Můžem si dovolit i my
Zastavit se taky

Jen zrnko v písku
Ne celý svět
Jak úsměvný je prokouslý ret
A těch prázdných krabiček cigaret
Pokud chcem větru, dešti poroučet

Mgr. Martina Začalová – 18:28

Touhy v sobě nesou nedostatek
Jak vyrovnat se okolí
V hlavě velký zmatek

Za vítěze chceš se stát
Co máš, skrýváš
Co nemáš, toužíš dát

Čas vybírá si daň na výkonu
Současný okamžik ztrácíš
Marně čekáš na poklonu

Pak ztratíš vše, oč si stál
S mrazením přijmeš
To, čeho ses nejvíc bál

Jak ubožák v prachu ležíš
Ten koho vidíš
To jsi ty, ne Ježíš

I po vodě kráčet se dá
Když touhy odezní
A s úctou každý přijme to, co má