Jan Bartek – 20:35

Bavit se s námi
Už nebude

Prý drtíme jí
Klouby na ruce

Chováme se k ní
Jako ke kusu onuce

Přitom se snaží
Být jen při ruce

Jako alarm
Co zazní hlasitě

My tak procitnem
A neslítnem

Na držku
Ale na ruce

Mgr. Martina Začalová – 21:12

A o kom že ta báseň je
Že tak pěkně se rýmuje
Já vsadila bych na maminku
Snad na každou z nás by to mohlo sedět
Dcerou jsem byla, matkou jsem
Tak měla bych to vědět

Jan Bartek – 21:51

Úzkost

Mgr. Martina Začalová – 23:20

A kdo asi tak myslíte
Že nám naše strachy a úzkosti přivodil
Samozřejmě nechtěně
Jen předáváme, co v sobě máme
Mojí snahou velikou
Dostat se i obklikou
Ke všemu co v sobě máme
Ať svobodní jsme v tom, co předáme