Jan Bartek – 20:23

Občas je teskno
Nejsem ve své kůži
Pod naplněnými činy

Není cesty zpět
Slovo, co by ovlivnilo
Již v odehraném změny

Opečovávaná úzkost 
Keře obrostlé trny
Srdci uštědří rány

Ovlivnit, nad naše síly
Jen poučit se z minulosti
Zvítězit lze zkušenostmi

Moudrost, co odvrátí
Naše zbloudilé kroky
Od tak dobře známé řeky

Můžem si o zuby
Okusem poranit kůži
Rty pak chutnají krví

A také se pousmát
Nad těmito slovy
Snad, kdyby, třeba i přeci

Nebo prolétnout dvířky
Zrovna když krmí
Živou vodu doplňují

Nebo zůstat uvězněný
Navždy v pevné kleci
Tak, jak jste se rozhodli

Vše máme ve své moci

Mgr. Martina Začalová – 20:53

Máme vše ve své moci
A to ještě víc, než je nám známo
Bůh do důchodu se chystá
Je to jen na nás, kámo

Dobrého přikrmit
Zlého hlady zdechnout nechat
Odhodit úzkosti a za možnostmi spěchat

Tak tento záměr já s vámi následovat chci
Ať lásku k sobě pocítíte
A nejste na sebe jak psi