Zaslepen pocitem [od:Jan Bartek]

Trpící žízní
Hltám ze svých dlaní
Jsem slepý, hluchý
K tomu co mizí
Mezi prsty

Popis někdy až křečovitého úsilí, kdy chceme něco až tak moc, že se může stát, že spoustu věcí přehlédneme.

Toužil jsem stát
Na svém chodníku slávy
Jen kulisy
Stěny šatlavy
V prostoru mé hlavy

Touha po slávě, která může dotyčného navzdory jeho představám uvést spíše do stavu nesvobody.

Jen zrnko písku
Ne celý svět
Jak úsměvný je prokouslý ret
A těch prázdných krabiček od cigaret
Pokud chcem větru i dešti poroučet

Takové to uvědomění, že si můžeme dovolit nebrat se až tak příliš vážně.

Zaslepen pocitem
Dostavily se bludy
Mezi svět, mrtvé úhly
Klapky na očích i jako tetřev v poli
Pozbylo rádců kam a kudy

Opět určitý pohled na štvaní se za určitou představou, kdy dotyčný nevědomě více strádá než získává.

Jen zrnko písku
Ne celý svět
Jak úsměvný je prokouslý ret
A těch prázdných krabiček od cigaret
Pokud chcem větru i dešti poroučet

Stane se, že vykolejí vlaky
A vítr nepohne
S šedivými mraky
Přál bych si dovolit
Zastavit se taky

Občas se dají věci v životě do pohybu samy i bez našeho přičinění a úporné snahy.
       
Jen zrnko písku
Ne celý svět
Jak úsměvný je prokouslý ret
A těch prázdných krabiček od cigaret
Pokud chcem větru i dešti poroučet